...Drink tea, write blog, be happy...

Starý tanec tady a teď 2017

4. září 2017 v 22:19 | Keavy |  Tanec
Píše se nám začátek září a já už dlouho ničím nepřispěla. Mohla bych se tu začít omlouvat a vysvětlovat, proč se tak stalo, ale po pravdě... to není až tak moc záživné, ne? Namísto toho jsem se rozhodla, že napíšu něco málo o svých zážitcích z léta. A to, o co se s vámi chci podělit, je, jak jinak, tanec. Přesněji Starý zanec tady a teď.



Na začátku srpna jsem se tedy vydala na jih za tancem. Popravdě řečeno, ze začátku se mi tam vůbec, ale vůbec nechtělo, protože jsem měla doma neuvěřitelnou spoustu práce, kterou bylo potřeba udělat a doma mi to také všichni připomínali. Chvíli jsem dokonce i nahlas litovala toho, že někam jedu... nakonec jsem však věci odložila a vesele si odjela.

Než budu pokračovat, přidám sem jednu z melodií, abych navodila jakous takous atmosféru a také naznačila, na co jsme to tam vlastně trsali:

Letošní ročník se točil kolem tanců renesančnímch a tanců první poloviny 19. století. Když jsem tam jela, obávala jsem se, že si tam nakráčím jako "až moc vystajlovaná" baletka a budu vypadat neuvěřitelně divně, nakonec jsem však přes všechny svoje návleky a svetry hodila velkou kolovou sukni (na což nejsem zvyklá, jen tak mimochodem), která vlastně všechno zakryla, takže moje obavy, že bych mohla působit divně, byly tímto smyty.
Když se začala tančit renesance, začala jsem si všímat, že moje vytočené nožky a kolena neodvedou úplně dobrou práci a vypadají úplně jinak, než by měly. Ke konci týdne už se to naštěstí pomalu začalo zlepšovat, ale oproti tomu, co tančím obvykle, se jednalo o něco dosti jiného. I tak ale musím říct, že mě tento styl tance zaujal - různě se smekal klobouk, přendávaly se kapesníčky z ruky do ruky, posílaly se vzdušné polibky... člověk se u toho náramně vyřádil.
Druhý typ tance pocházel z doby, kdy už balet existoval, i když od těch společenských tanců se trochu oddělil, nicméně tady jsem se chytala alespoň postojem o něco víc. Bohužel, některé prvky, které mi jsou známy z baletu, vypadají ve společenských tancích trochu jinak, takže jsem to vorala tak jako tak. Ale aspoň jsem si u toho mohla chodit a poskakovat, jak jsem chtěla a ostatní byli milí, hodní a otrlí, takže se usmívali a nic mi nevyčítali.

Nejsem zrovna dvakrát společenská a většinu tance (kromě vysoce společenské tribalu, kde to bez sociální interakce dost dobře nejde) obvykle absolvuju sama. Vzhledem k tomu, že tady se ale jednalo o týdenní výlet někam do pryč, jela jsem s kamarádkou a přímo na místě se všichni snažili o nějakou tu komunikaci. Takže kromě nových tanečních zážitků a zkušeností jsem si také odezla pár nových známostí, protože lidé tam byli naprosto báječní a příjemní. A také se musím přiznat, že mě tam popadl zájem o nějakém tom dalším rekonstruování - nejspíše renesance, která mi připdala naprosto dokonalá. Jak od tédoby uplynul už měsíc, trošičku to ochablo, to se musím přiznat, ale teď v tuhle chvíli, jak článek píšu, začíná se to pomalu ale jistě vracet. No jen počkejte, třeba za pár let budu mít vlastní renesanční skupinu se kterou budu obrážet zámky a třeba k vám také zavítám... :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama