Kdo se kouknul na Letopisy Lacrie, už asi tuší, o čem tenhle článek bude. O ničem. :D
Přidávám ho sem především pro drahé čtenáře právě Letopisů, aby věděli, že jsou už zase (snad) v provozu, ale také pro návštěvníky tady. Pokud budete mít nějaké dotazy nebo připomínky (ať už k tomu, že mi další pokračování povídek setsakra dlouho trvá, nebo k něčemu jinému), můžete je napsat do komentářů a já se vynasnažím je vzít v potaz, vyřešit, pořešit a dojít ke všeobecné spokojenosti. Žádosti o mou smrt ale neberu, to upozorňuju předem. Takže žádné velryby, ani modré, ani růžové, ani s rohem, ani fialové s puntíčkama.
Článek odteď najdete v menu nahoře pod Informacemi.
Tak, konec hlášení, hrob vykopán, můžete se do mě pustit. Čekám...
~Vaše Keavy
Jupííí, akurát som si ten príspevok na letopisoch otvorila a idem sa pustiť do čítanie ;)